ㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤㅤ

Nic proti point and click hrám, ale čekal bych nějakou elementární logiku, podle které to hrát. Tady nic nevím, jen zmateně klikám na náhodné věci a doufám, že se odemkne další část příběhu. Kliknout na stůl, hřeben, hodiny, knížku a nakonec fotka. To dává smysl, proč mě to nenapadlo dřív? Meh.

Protože jsem příliš líný poslouchat a číst celý ten příběh a tato hra je v podstatě jen proklikáním se příběhem krátké povídky, není ta hra pro mě. Ani Walkthrough na YT mě nebavil. Gragicky je to pěkně ztvárněné, voice acting není špatný, na to, že se jedná o takový mini nezávislý počin. Kdo však nečeká žádnou akci a bude si chtít užít tuto povídku, vzhledem k herní době cca 1 hod. a tomu, že je hra zdarma, tak doporučuji. Zamrzí absence nastavení, jak zvuku, tak třeba invert mouse, popř. save game. Nuda a právě tyto věci, ve spolupráci s klávesou ESC, která bez varování ukončí hru, mě nutí dát titulu Serena palec dolů.

Serena je freeware, poněkud hororově laděnou, point-and-click adventurou, na které se podílelo několik vývojařských studíí včetně českého CBE Software. Běží na tzv. Dagon enginu z dílny hlavních tvůrců hry, argentinské společnosti Senscape, a byl primárně vyvíjen pro jejich letošní novinku, hororovou adventuru Asylum. Po spuštění hry zjistíte, že pole působnosti je omezeno lesním srubem zhruba o ploše 30 m², který postupně procházíte a na vše nahlížíte z pohledu vlastních očí. Hlas mužského hrdiny komentuje veškeré vámi prohlížené předměty: knihy, obsah nočních stolků, stav koberců a povlečení postele spolu s vnitřkem truhly, čí dopisu vaší milé, Sereny. Na tu se zrovná čeká. Abyste se neminuli, krátíte čas vzpomínkami na romantické začátky vztahu. Na všechny ty roztomilé drobnosti. Slánka na stole, stejně jako dopis v šupleti o nezapomenutelné schůzce, jež navždy zůstala v jejím srdci, rozezní hru jejím hlasem. Čas plyne, ven nemůžete, a tak se postupně opět vracíte k již prozkoumaným předmětům. Avšak emoční rovina probouzených vzpomínek se mění, zabarvuje se do temnějších odstínů. Následuje hořkost doprovázená občasným vztekem. Serena však stále nikde. Hlavní postava je tak ponechána sobě samotné společně s nezodpovězenými otázkami a vnitřním monologem, který nedává odpověď na to "Proč jsme skončili takhle?" Následuje zvrat! Úlek. Šok. A další! Otazníky. Strach. Konec. Pro mě osobně se jednalo o velmi milé překvapení, které bylo, bohužel, negativně poznamenáno pouze dvěma aspekty. Zaprvé hra nejde rozumně uložit. Vlastně vůbec, neboť po stisknutí Esc jste z ní vyhozeni. Zadruhé nejsem zcela příznivcem nejednoznačných konců. Ano, je svým způsobem zajímavé ještě chvíli po dohrání zhruba půl hodiny trvající hry sedět, dívat se z okna a přemýšlet, jak to vlastně zřejmě bylo. Stále nevíte, zda vám něco neuniklo a jestli jste přece jen nepřehlédli nějakou drobnost v regálu se zaprašenými knihami. (Svoji teorii o tom, co se stalo, pochopitelně, mám.) Jednoznačně doporučuji vyzkoušet kvůli melancholické, ponuré atmosféře, krátké herní době, neurážejícího audio doprovodu, absenci nutnosti jakýchkoli interakcí s předměty (pouze si je přohlížíte, komentujete, nic nekombinujete) a nulové ceně.

+ hra je zadarmo + celkom pekná hudba + zaujímavý koniec - hrateľnosť tá hra proste nemá - hlas rozprávača ide na nervy - vypočítavosť cítiť z každého slova - "nárek" vašej postavy je trápny - gýč, gýč, gýč pretkaný sladkastou telenovelou - priemerná grafika

Zajímavý kraťoučký experiment, svoji prostou hratelností ne nepodobný Dear Esther. Výborná atmosféria, skvělá gradace a hudba. Za vyzkoušení těch pár minut určitě stojí.